Podle způsobu provedení plnicího procesu jsou používány stanice pro rychlé plnění (doba plnění plynu je srovnatelná s čerpáním kapalných paliv, tedy 3-5 minut) a stanice pro pomalé plnění (trvá zpravidla několik hodin).

Stanice pro rychlé plnění

Kompresor plnicí stanice odebírá zemní plyn z plynovodní přípojky a po sušení (zbavení možného kondenzátu a případných nečistot) ho stlačuje v několika kompresních stupních až na tlak 300 bar. Komprimovaný zemní plyn je uskladněn ve vysokotlakých zásobnících.

Pro lepší využití zásobníků pro plnění vozidel jsou tyto zpravidla rozděleny do tří dílčích sekcí, a sice do vysoko-, středo- a nízkotlaké sekce. Plnění vozidel zemním plynem se provádí pomocí výdejního stojanu. Plnicí konektor hadice výdejního stojanu („pistole“) se připojí pomocí rychloupínacího systému na plnicí ventil vozidla a stlačený zemní plyn je přepouštěn do plynových tlakových nádob ve vozidle.

Moderní výdejní stojan je vybaven hmotnostním měřením průtoku plynu, měřením teploty a tlaku a pomocí elektronického řízení zajišťuje plnění tlakových nádrží ve vozidle na stanovený provozní tlak 20–22 MPa.

Moderní stojany jsou většinou samoobslužné, s karetním nebo čipovým systémem registrace a platby.

Stanice pro pomalé plnění

Plnění aut zemním plynem se provádí přímo pomocí kompresoru, přičemž může být tankováno několik vozidel současně. Plnění probíhá zpravidla několik hodin v době, kdy vozidlo není v provozu – v nočních hodinách nebo v přestávkách jízdy.

V praxi se setkáváme s řadou názvů zařízení pro pomalé plnění, oficiální mezinárodní název je VRA – Vehicle Refuelling Appliance (zařízení/přístroj pro plnění vozidel). Často je také používán název FuelMaker, odvozený od kanadského výrobce s dominantním postavením na trhu. V češtině použití tohoto zařízení nejlépe vystihuje pojmenování „domácí plnička plynu“.

Norma definuje pomaluplnicí zařízení jako přístroj, jehož hlavní součástí je kompresor zemního plynu, a který zároveň nezahrnuje zásobník plynu. Zařízení je limitováno maximálním výkonem 20 m³/hod, maximálním plnicím tlakem 26 MPa a maximální skladovací kapacitou plynu 0,5 m³.

Výhody

Instalace

• jednoduchá, zařízení lze instalovat všude, kde je zaveden plyn a elektřina
• snadné přemístění v případě potřeby
• rychlá doba výstavby

Snadná obsluha

• před plněním nasazení hadice na plnicí ventil vozidla a stisknutí tlačítka START
• po ukončení plnění odpojení hadice
• minimum servisních požadavků

Plně automatizovaný provoz

• plnění vozidla probíhá plně automaticky, při dosažení maximálního přípustného tlaku se zařízení automaticky vypne
• elektronický systém diagnostikuje provoz zařízení – vstupní a výstupní tlak, okolní teplotu, provozní hodiny atd.
• kompenzace maximálního plnicího tlaku v závislosti na venkovní teplotě

Ekonomika

• nižší cena pohonné hmoty, její výše závisí na ceně zemního plynu a elektřiny v místě plnění

Bezpečnost

• automatické přerušení plnění při úniku plynu nebo porušení plnicí hadice

Nízká hlučnost

Nezávislost

• na infrastruktuře veřejných stanic zemního plynu
• na čerpacích stanicích klasických pohonných hmot
• „Každý den vyjíždím s plnou nádrží“

Nevýhody

Pořizovací cena

Pomaluplnicí zařízení jsou vhodná především pro osobní a lehké nákladní automobily, které parkují na stálém místě a nejezdí nepřetržitě. V Kanadě a USA jsou využívána i pro některá speciální vozidla – vysokozdvižné vozíky nebo rolby ledu na zimních stadionech.

Jedna malá plnicí stanice plynu umožňuje běžně plnit 1 až 2 vozidla, v případě optimálního harmonogramu plnění i 4 až 6 aut. Optimální počet vozidel záleží na jejich konkrétních projezdech a z toho plynoucích požadavků na četnost plnění.

Malé, pomaluplnicí stanice zemního plynu jsou v některých případech vhodnějším řešením než velké rychloplnicí stanice. Mají výhodu v rychlé době pořízení, mohou být instalovány všude tam, kde je zaveden zemní plyn a jejich velikost lze dimenzovat s ohledem na optimální ekonomiku. Pro řadu podnikatelů nebo firem mohou být zároveň s převodem vozového parku na zemní plyn ekonomicky zajímavým projektem.